2009 Muchimuk - nové objavy na Chimante

Novú obrovskú jaskyňu na hore Churi vystopovali a objavili v piatok dňa 29.5.2009, na základe genetických indícií, zdolaním  jednej z priepasti a presekaním sa cez džungľu, Slováci Marcel Griflik a Branislav Šmída. V ten deň objavili dve úzke šachty, hlboké asi 18 m, s intenzívnym prievanom. V tom momente ešte chýbalo k spusteniu lano. Nik vtedy neveril, že  aj tam niečo môže byť...

Viac fotografií (23)Muchimuk - Chimantá

---

Na ďalší deň, v sobotu 30.5.2009 sa vydáva k otvoru väčšia skupina. Šmída  s Griflíkom spúšťajú do šácht, za ktorými pokračuje už jaskyňa. Jej priestory sú, ako sa sem pripájajú rieky, čoraz väčšie, až prieskumníci pokračujú napokon jedným obrovským tunelom 150 x 70 m. Griflík so Šmídom mapujú, za nimi Marek Audy a Richard Bouda jaskyňu fotograficky dokumentujú... Hore z povrchu istia celu akciu Palo Barabas, Venezuelčania F.Mayoral, Ch.Brewer-Carias, I.Elorsa a dvaja Indiáni z osady Yunek, Leonardo a René. Aké prekvapenie prinesie nová jaskyňa?  /Zo stolovej hory Churi napísal Brano Šmída /

O TݎDEŇ  NESKÔR UVÁDZA NA SVOJOM WEBE MAREK AUDY KOMPLETNÚ SPRÁVU:

Výprava pod vedením Ch. Brewera-Caríase si kladla za cíl prozkoumat jeskyni s pracovním názvem Boca Eladio. Nadějný otvor ve stěně stolové hory Churí tepui poprvé spatřil pilot vrtulníku Eladio Roca již v roce 2004! Při dalším přeletu letadlem v roce 2005 byl vchod Brewerem fotografován, přesně lokalizován (GPS souřadnice), včetně vyhodnocení logistiky přistání vrtulníku a dostupnosti skrz džungli a skalní stěnu. Expedice plánovaná na leden 2009 však kvůli problémům s legislativou provozu vrtulníku našeho dvorního pilota Bena Williamse, však byla po několika přesunech uskutečněna až nyní.

O přistání u jeskyně se letos v lednu pokusila slovensko-chorvatská výprava. Konkurenční a nekřesťansky drahý pilot vrtulníku Raul, přistání na skalní polici (šíře několik desítek metrů) odmítl s odvoláním na příliš riskantní manévr. Získal tak ale kompletní souřadnice a informace přímo od Charlese Brewera, který i tuto slovensko-chorvatskou výpravu zaštiťoval. K našemu překvapení již za několik dnů Raul neváhal přistát na tomto místě s italskou speleologickou skupinou La Venta. Zklamání však bylo oboustranné.

Ďaľším členom našej výpravy bol Federico, sympaťák, aj pre neho som urobil upútavku. Veľmi ho to potešilo a mňa jeho radosť takisto :-)

Italové sice navštívili Jeskyni Eladio, ale v sousední Cueva Colibri nalezli jen několik dnů staré stopy Slováků a Chorvatů. Jejich reakce byla etická a oblast poměrně rychle opustili. Šéf expedice La Venty mi ještě z Venezuely v omluvném dopisu sdělil, že ani jednu z jeskyní nezaměřovali. Omluvu přijímáme!

V Cueva Eládio jsme naměřili 1,7 km včetně několika odboček. Koncový zával je od vchodu v nadmořské výšce 2325 m, vzdálen necelých 800 m a shoduje se s koncovým místem v Sistema de la Araňa. Průzkum a dokumentace Cueva Eladio byla po dvou dnech ukončena a naše aktivity se přesunuly na Cueva Colibri. Zpráva o objevu Cueva Colibri na webu SSS je zde.

Poslední den se daří překonat džungli na dně propasti, ze které byla Cueva Colibri objevena. S vizí, že jeskyně pokračuje ve stejném směru i za tektonickou poruchou protínající celou stolovou horu podobně jako Sistema de la Araňa, bylo vytipováno závalovité místo se silným nasávajícím průvanem.Satelitním telefonem voláme v noci Benovi, aby pro nás přiletěl o den později.

29.5. 2005 během tří a půl hodiny prostupujeme stezku prosekanou houštím brocchínií, bonetií a orectantů, následně celou náročnou Cueva Colibri a 80 m džungle na dně propasti Sima Colibri. Daří se nám zachytit několik satelitů a GPS-ka ukazuje, že jsme v nekompaktní tektonicky rozpukané oblasti. Vstup mezi bloky nevypadá příliš nadějně. První slanění je 7m, druhé 20m. Venezuelci otáčejí do tábora, přestože Braňo zespodu nadšeně křičí, že slanil do obrovské chodby! Na dně vytahujeme laserový kombajn Martina Sluky a současně s objevným postupem začínáme měřit. Neocenitelnou pomoc nám zprostředkovávají dva prototipy čelovek "Tepui" s ledkami Seoul P7 o světelném toku 900 lm. Sestupná poměrně suchá chodba ústí po tři sta metrech do obrovského 40m širokého koridoru protékaného řekou "Río Kiko".

V prvním dómu "Galería Roja" se nás zmocňuje euforie. Martinovo Disto hlásí šířku 60m a výšku přes 20m. Po necelém kilometru přicházíme na soutok s ještě větší řekou "Río Sajoco". Proti proudu se vydávají Braňo Šmída s Marcelem Griflíkem a zaměřují další kilometr široké jezerní chodby. Marek Audy a Richard Bouda pokračují v měření hlavního polygonu přes gigantický dóm "Gran salón Světlana" končící stometrovým závalovým kuželem. Krkolomný postup mezi nebezpečnými labilními bloky je korunován úspěchem. Silný průvan mizí v průlezné úžině "Gilotina", kterou známe z druhé strany Brewerky. Jen si nejsme jistí! Riskovat zavalení nechceme, měřili jsme precizně, pravda vyjde najevo z mapy!

Na zpáteční cestě fotografujeme fantastické pavoučí speleotémy i opálové stalaktity. Braňo mizí v boční menší chodbě. Ta po pár desítkách metrů ústí na další paralelní řeku, která se mu daří zaměřit již jen částečně. Nad spoustou temných míst v jeskyni Muchimuk doposud visí velký otazník!

Vylézáme v noci nebo spíše až k ránu. Po úmorné zpáteční cestě se naše ledky odráží od podivných odrazek někde u tábora ... asi ufoni!
Ne, to jen Ben přiletěl přeci jen o den dřív a jeho vrtulník odrážel naše světlo! Dovezl také suché dřevo na oheň a zastřelenou pacu - výborného stepního hlodavce. Expedice končí.

Včera jsem oslavil 40. narozeniny a nadělil si tento dárek. Místo oslavy mi žena diktuje naměřená data. Kompilujeme půdorys do situační mapy Churí. Ještě natočit o deklinaci, která je nyní na Churí skoro 14 stupňů!!! Cueva Eladio dokonce přesahuje za koncový bod Sistema de la Araňa! ڞina "Gilotina" v jeskyni Muchimuk se přesně shoduje se závalem v Galería Lena na konci Cueva Charles Brewer. Nechávám na veřejnosti diskusi jsou-li jeskyně propojeny...

Účastníci expedice:
Marek Audy, Richard Bouda (ZO 6-17 Topas)
Branislav Šmída, Pavol Barabáš, Marcel Griflík (Slovensko)
Charles Brewer-Carías, Federico Mayoral, Javier Mesa, Igor Elorza
Pemonští indiáni z osady Yunek, Leonardo Criollo, René Alvaréz (Venezuela)

mapa systému
Společný systém MUCHIMUK má délku 17,8km!!!
Hydrologický systém MUCHIMUK zahrnuje:
Cueva COLIBRI 4,6km, Cueva MUCHIMUK 3,2km, Cueva CHARLES BREWER 5,2 km, Cueva DIABLO 2,3 km, Cueva ZUNA 2,5km
Systém Muchimuk překonal Cueva Ojos  de Cristal (Krystalové oči) a stal se tak nejdelším jeskynním systémem v křemenných pískovcích.

Král je mrtev, ať žije král!!!

Vytlačiť stránkupublikované 06. 05. 2009, zobrazenie 2217x, dnes 2x

Expedície » Súvisiace

2008 Mongolsko - naprieč krajinou Džingischán...
„Nad hlavami visí vzduch čistejší ako krištáľ, nedozerná zelená step nemá konca kraja. V n...

2008 Messnerov variant na Severný pól
Prvá čisto slovenská pešia expedícia na Severný pól na čele s polárnikom Petrom Valušiakom...

2007 Ďalšie objavy na stolovej hore Chimantá
Tradične v mimomonzúnovom období (čo je v tropickej Venezuele január - marec) sa 2. februá...